Na pláž Porto San Giorgia jsme se dostali v sobotu po celonočním hledání té nejpohodlnější polohy na sedačce dálkového autobusu. Šéf místního kempu, pan Mareš, se nás po příjezdu ihned ujal a s hlasitým: „Tak pane Zdeňku, pojďte za mnou,“ přidělil bungalovy. Celkem rychle jsme pochopili zvyklosti místních a po obědě jsme si šli odpočinout. K větším aktivitám jsme využívali až čas před večeří a po ní. A protože sportovní kurz v Itálii si vybrala hrstka opravdu odvážných a odolných studentů, mohli jsme do programu zařadit ranní před-snídaňové cvičení, běhání, posilování – prostě rozcvičku.

Za smluvní cenu pana Mareše se nám podařilo půjčit si kola pro všechny a na celý pobyt. Městská kola s košíkem vpředu byla rozhodnutí týdne! Od té doby jsme se mohli rychle přesouvat z kempu na pláže po celém pobřeží, do obchodu, na trhy i na doporučenou „Mercedes“ zmrzlinu. Mohli jsme si užít cyklovýlet do blízkého skalního městečka Torre di Palme a nechat se rychlou jízdou chladit větrem ve tváři během slunečného dne. Největší vedra jsme trávili na pláži u Tucana, kde pro nás byla rezervována lehátka a paddleboardy.

Večery patřily sportu. Vedl plážový volejbal, ve kterém se kluci během celého pobytu stále zlepšovali. Učili se ukočírovat a synchronizovat ruce, tělo a také své ego, které je v týmovém sportu možná to nejdůležitější. Veškeré snažení vyvrcholilo v předvečer odjezdu společným volejbalovým turnajem. Po sportu se pak většina z nás tradičně běžela zchladit do nočního moře. V kempu jsme měli k dispozici místo pro společné grilování i hřiště na fotbal.

Z původní nesourodé skupiny studentů vybraných ze všech tříd třetích ročníků školy se po více jak týdnu společného času vracela dobrá parta, kterou spojovaly vzájemné zážitky a hlášky.

Odkaz na video na Facebooku a Instagramu